Veverka.ch

Veverka je poštovní a groupwarový server postavený výhradně na svobodném softwaru a otevřených standardech.

Co je svobodný software

Svobodný software je kategorie softwaru – tento software zaručuje uživateli následující práva:

• spouštět program za libovolným účelem
• studovat, jak program funguje; měnit ho, aby dělal, co chcete
• svoboda redistribuovat program, takže člověk může pomoci ostatním
• svoboda šířit kopie upravené verze ostatním

Z této definice vyplývá, že uživatel (zákazník) má přístup ke kompletním zdrojovým kódům softwaru, který používá, a má práva tento software studovat, měnit a šířit. Uživatel nemůže být omezen v tom, jak software používá – může ho používat komerčně i nekomerčně, na jednom nebo na stovkách počítačů, výrobce nemůže zákazníkovi diktovat, kolik paměti nebo procesorů může maximálně jeho server mít nebo kolik uživatelských účtů smí v systému založit, zákazník může software používat teď a stejně tak i za deset let bez ohledu na to, zda výrobci něco platí – jakmile jednou získáte software pod svobodnou licencí, máte tato práva provždy. ¹

Co jsou otevřené standardy

Otevřené standardy se týkají zejména formátů souborů a komunikačních protokolů. Jedná se o předpis, jak řešit určitou úlohu – např. stahování e-mailů ze serveru nebo posílání krátkých textových zpráv nebo telefonování. Díky otevřeným standardům je možná spolupráce softwaru od různých autorů – uživatelé tak můžou mít různý software běžící dokonce na různých platformách (operačních systémech) a stále spolu můžou komunikovat.

Výhody tohoto řešení

Konkurenční prostředí a nezávislost na dodavateli

U proprietárního softwaru má jeho výrobce de facto monopol ² na jeho rozvoj (včetně přizpůsobení a oprav chyb), protože jen on má přístup ke zdrojovým kódům softwaru. Zatímco u svobodného softwaru funguje konkurence – tento software může rozvíjet (přidávat funkcionalitu, opravovat chyby, přizpůsobovat…) jak jeho původní autor, tak uživatel (zákazník) nebo jiný dodavatel, kterého si zákazník najde na trhu a domluví se s ním.

Na konkurenci vydělá zákazník/uživatel, protože si na trhu může vybrat toho nejlepšího dodavatele. Pro autory/výrobce je zase výhodou sdílení kódu – nemusí znovu psát to, co už vyvinul a vydal pod svobodnou licencí někdo jiný.

Komerční podporu si lze objednat (ale není to povinost) jak od autora daného softwaru, tak od jiných dodavatelů.

Díky svobodnému softwaru lze předejít situaci, kdy dodavatel nejdříve naláká zákazníka na nízkou cenu (nebo dokonce bezplatnou nabídku) a později – ve chvíli, kdy je zákazník na jeho produktu závislý – výrazně zvýší cenu nebo zavede jiné nevýhodné podmínky.

Zapojení se do vývoje

U svobodného softwaru nemusíte být jen pasivním konzumentem produktu nebo služby. Můžete se sami aktivně zapojit a pomoci rozvíjet software, který používáte, a ovlivňovat jeho budoucí vývoj.

Pokud jste např. vysoká škola, můžete svobodný software rozvíjet v rámci výzkumných projektů. Do jeho vývoje se mohou zapojit i studenti v rámci výuky – jimi vytvořená vylepšení můžete odeslat autorům daného softwaru (SOGo, Roundcube, Dovecot, Postfix a další), kteří je zkontrolují a začlení do příští verze. Už třeba v dalším semestru můžou vaši studenti používat to, co sami vytvořili.

Pokud jste typ zákazníka, který se chce IT věnovat co možná nejméně, není problém rozvoj (případně i provoz) systému outsourcovat nebo prostě používat software tak, jak je.

Bezpečnost a ochrana soukromí

Svobodný software znamená mj. otevřené zdrojové kódy – tento software je pod veřejnou kontrolou, kdokoli ho může zkoumat a podrobit ho bezpečnostnímu auditu. Ukrýt do takového softwaru zadní vrátka (backdoor), kterými lze škodit uživatelům, je mnohem težší, než u proprietárního softwaru.

Uživatel má ovládat počítač – nikoli počítač (resp. dodavatel softwaru) uživatele.

Při provozu na vlastních serverech neopouští důvěrná data vaši organizaci – neodevzdáváte databázi uživatelů a jejich data (zejména e-maily a dokumenty) cizí firmě nebo cizímu státu. Kromě vyšší bezpečnosti to znamená i nižší zátěž síťové infrastruktury a funkčnost i v případě výpadku konektivity (v rámci organizace lze komunikovat i v případě, že spojení s okolním světem nebude fungovat).

Pravděpodobně jste zaregistrovali zprávy o projektu PRISM a dalších programech masivního odposlechu a sledování obyvatel. Přestože tyto konkrétní informace unikly na veřejnost v roce 2013 (díky Edwardu Snowdenovi), o tomto problému se ví již dlouho – a to je také jeden z důvodů, proč vyvíjíme a používáme svobodný software a provozujeme služby na vlastních serverech.

Vhodné je rovněž používání elektronického podpisu a šifrování e-mailů.

Jednodušší licence

Unavují vás už licenční smlouvy (EULA) o desítkách stran plné zákazů, příkazů a výjimek? Svobodné softwarové licence kladou minimální nároky na uživatele/zákazníky – jako uživatel nemáte žádné závazky – máte práva (viz výše). Povinnosti máte jen v případě, že chcete být v roli distributora a chcete software šířit dále – je potřeba uvádět pravdivě autora (nepřisvojovat si cizí práci) a v případě copyleftovaného softwaru poskytovat uživatelům zdrojové kódy. Neutrácejte zbytečně za právní rozbory proprietárních licencí nebo za optimalizace nepřehledných licenčních poplatků, ve kterých často nemá jasno ani dodavatel daného proprietárního softwaru.

Flexibilita způsobů provozu

Svobodný software lze provozovat mnoha způsoby – může běžet na vašem vlastním hardwaru a můžete ho spravovat vlastními silami, stejně tak je možné svěřit správu externímu dodavateli, případně provoz kompletně outsourcovat na servery dodavatele (nebo do cloudu chcete-li) a pod jeho správu.

Pro citlivá data (e-maily atd.) je spíše vhodný provoz na vlastních serverech v rámci organizace. Nicméně u svobodného softwaru jsou všechny cesty otevřené a způsob provozu lze měnit podle potřeb, aniž by to mělo negativní dopady na uživatele (stále používají ten stejný software).